„Dva týdny před volbami jsou kritické,“ říká o ruských dezinformacích Pekka Kallioniemi, který je soustavně studuje. Přestože nejagresivněji nyní přistupuje Kreml k Finsku a Pobaltí, zvýšený zájem má i o Česko. „Rusové rozumí tomu, že nemohou přimět Čechy, aby milovali Rusko. Takže používají rozdělující témata,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz s tím, že mohou útočit například na muniční iniciativu pro Ukrajinu.

Mluvíte o sobě jako o geopolitickém influencerovi. Jak jste se jím stal?
Byl jsem do této pozice natlačen. Po únoru 2022 jsem cítil, že musím něco udělat. Rusko napadlo Ukrajinu jako suverénní stát a mně to přišlo extrémně nefér. Ze začátku jsem pomáhal shánět materiál pro Ukrajince prchající do Finska, jako postele a dětské hračky. K tomu jsem ale ještě pracoval na univerzitě a bylo toho na mě moc. Tak jsem se rozhodl, že udělám něco, co jsem si slíbil, že už nikdy neudělám a vrátil jsem se na sociální sítě.

Předtím jsem sociální sítě studoval a znám algoritmy, vím, jak fungují, a absolutně pohrdám systémem Facebooku a dalšími. Pak jsem ale šel na sítě a začal intenzivně studovat ruské narativy a lidi, kteří je šíří a kterým se často říká vatnik (česky vaťák), podporovatel nebo šiřitel kremelských narativů.

Kdo je Pekka Kallioniemi?

Pekka Kallioniemi je finský odborník na sociální média a dezinformace. Zabývá se hlavně ruskými dezinformacemi a tím, jak fungují. Své zjištění začal po začátku ruské invaze na Ukrajinu sdílet na sociálních sítích, proto sám o sobě mluví jako o geopolitickém influencerovi. O ruských dezinformacích napsal společně s dánským historikem Mortenem Hammekenem knihu, která na podzim 2025 vyšla i v češtině pod názvem Vaťácký vývar: Průvodce ruskou dezinformační scénou.

Brzy jsem si všiml, že šíří ty stejné lži pořád a pořád dokola, přišlo mi to jako film Na Hromnice o den více. Začal jsem si to sepisovat a sdílet to na Twitteru, až z toho nakonec vznikla kniha Vaťácký vývar (v originále Vatnik Soup).

Řekl jste, že se narativy opakují, myslíte jenom ve Finsku, nebo i mezinárodně?
Všude, Rusko se spoléhá jen na malý počet základních narativů, občas je jen trochu pozmění. Jedním z nich je, že nikdy nedělají nic špatně a vždycky jsou obětí. Další je, že CIA nebo jiné západní tajné služby začínají barevné revoluce v jiných zemích, třeba že mohou za oranžovou revoluci na Ukrajině nebo za ty na severu Afriky.

Další je, že Západ je dekadentní a zkorumpovaný. Teď to používají hodně na Ukrajinu, že ztrácí své tradiční a konzervativní hodnoty. To se ukazuje jako hodně efektivní, hlavně u MAGA (podporovatelů amerického prezidenta Donalda Trumpa).

Proč ruské dezinformace míří zrovna na USA, neměly by to v bližší Evropě snazší?
Protože se snaží snížit podporu a pomoc pro Ukrajinu, to je teď jejich jediný cíl, protože bez pomoci by Ukrajina prohrála válku. USA posílají vojenskou pomoc a munici, která je zásadní, a posílají jí víc než Evropská unie. Takže to se Rusko snaží zastavit nebo alespoň pozastavit. Jako příklad uvedu pozastavení pomoci na několik měsíců, když se americký kongres bavil o jižní hranici. O to se přesně snaží, polarizovat politickou debatu, protože pokud se politici soustředí na boje mezi sebou, jejich zahraniční politika je slabá.

Nejagresivnější je Kreml na Finsko

Používá Rusko ve Finsku nějaké specifické narativy?
Stejně jako jinde šíří příspěvky proti Evropské unii a proti NATO. Co je ale zajímavé, je to, co se šíří v ruském informačním systému, protože Finsku dělají to stejné, co podnikali proti Ukrajině v roce 2013. V té době začali démonizovat Ukrajinu a její vedení, označovali je například za fašisty. V lednu 2013 vyšel průzkum veřejného mínění, ve kterém 60 procent Rusů říkalo, že Ukrajinci jsou dobří lidé a mělo na ně pozitivní pohled. Rok po začátku kampaně už 60 procent vnímalo Ukrajince negativně, takže kampaň fungovala dobře.

Teď dělají už tři měsíce stejnou kampaň na Finsko. Neříkám, že se připravují na jakoukoliv vojenskou operaci, ale tohle je něco, co běžně dělají předtím, než začnou válku – začnou informační válku.

Vyvolává to ve vás obavy?
Ne, protože Rusko by proti Finsku nemělo nejmenší šanci. Pokoušeli se o invazi už v roce 1939 a ztratili mnoho životů, navíc máme velmi náročný terén pro jakéhokoliv okupanta. Máme také systém totální obrany, takže každý ví, co má dělat, pokud začne invaze. Každý zná svou roli, máme bunkry pro milion lidí, je to prostě silný systém, který si nemyslím, že by se Rusko pokoušelo testovat.

Jak dlouho už tento systém máte?
Začali jsme už v roce 1945, kdy tu byla skupina lidí, která zakopávala zbraně pod zem, protože nikdo nevěřil Sovětům. To byl začátek vzniku systému, kdy i přes korektní vztahy děláme v obraně všechno, abychom se Rusům ubránili. Bunkry stavíme od 60. let, každý má zásoby a ví, co má dělat, kdyby došlo na nejhorší, ale doufejme, že se to nestane.

Vidíte podobné narativy, jaké Rusko teď uplatňuje na Finsko, na další země?
Na Polsko a pobaltské země, na poškozování pověsti baltských zemí teď utrácí velké peníze, hodně se zaměřuje na Estonsko. Na Polsko mají trochu jinou strategii, tam se snaží polarizovat společnost, používají k tomu Evropskou unii. Ale na Pobaltí jsou otevřeně agresivní a to mě trochu děsí.

Z NATO ale chodí dobré zprávy, i Donald Trump teď říkal, že by je bránil. Navíc si myslím, že Rusko je teď moc slabé na to, aby dělalo invazi další země, protože dostávají dost nakopáno na Ukrajině.

Dělají i nějaké kroky offline?
Záleží na zemi, ale je tu hodně hybridních operací, jako žhářství, sabotáže, násilné útoky, pokusy o atentáty a myslím, že to se bude stupňovat. Nedávno letěly drony nedaleko letišť v Kodani a Oslu, u kterých samozřejmě nevíme, jestli byly ruské, ale dávalo by to smysl.

To se bude stávat víc a víc, pokusí se narušit každodenní život. Používají k tomu místní gangstery, aby vždycky mohli říct „to jsme nebyli my“. Jde o levnou strategii, ale velmi efektivní. Oproti ní se Evropa zdá velmi slabá.

Volby v Česku

Ve Finsku máte i vládou sponzorovaní kurzy, by lidé dezinformace rozpoznali. Jak jsou efektivní?
Ve skutečnosti si myslím, že se schopnosti finského boje proti dezinformacím přeceňují. Jsme celkem efektivní proti ruským dezinformacím, protože víme, jak fungují, když ale přijde na čínské nebo íránské narativy, tak tam máme nedostatky.

Pořád si myslím, že jsme jedna z nejlepších zemí, když přijde na mediální výchovu, kritické myšlení a podobně, ale je to proto, že začínáme velmi brzy. Mluvíme o tom jako o vakcíně, kterou dáváme vzdělávacímu systému. Například ve školce se mluví o tom, jaké jsou dopady, když někdo lže. A na tom se pak staví, takže postupně se z toho stane vakcína proti dezinformacím.

Síla finského systému ale klesá, protože se mění mediální prostředí a jsme neustále zasypáváni informacemi. Jak ukázaly volby v Rumunsku, reklama za milion na TikToku může změnit výsledek voleb a to mě děsí. Musíme se proto adaptovat, a to ve Finsku neděláme. Nedělá to ale žádná země.

Brzy máme v Česku volby. Máte nějaký jednoduchý trik, jak se nenechat oklamat ruskými dezinformacemi?
Poslední dva týdny před volbami jsou kritické, protože vidíte největší množství falešných příběhů. Můžou se objevit deep fakes, takže uměle vytvořená videa nebo zvukové nahrávky, které je složité ověřit, můžete vidět hodně obrázků a videí vytvořených umělou inteligencí, které jsou velmi emotivní. Narativy budou ale stejné jako všude jinde – proti NATO a proti Evropské unii.

Nepůjde o proruské narativy, protože Rusové rozumí tomu, že nemohou přimět Čechy nebo Poláky, aby milovali Rusko. Takže používají rozdělující témata a vůbec nemusí zaznít slovo Rusko, jediný případ mohou být obchody s Ruskem a výhodné ruské energie. Ale neuvidíte nic typu, že je ruský prezident Vladimir Putin dobrý nebo něco podobného.

Co je v Česku v ohrožení, je například muniční iniciativa pro Ukrajinu, která je pro zemi důležitá.